Internetporadna.cz
http://iporadna.cz/prace/tiskdotazu.php?question%5Bquestid%5D=29591


11. 03. 2020 19:43 - Pavla
ostatní: uchazeč o zaměstnání v evidenci na úřadě práce; renta; nárok na odečet minimální mzdy
Dobrý den, reaguji na odpověď p.Libora
Novosáda PhDr.et Mgr.Ph z 15.3.2019 09.45 k novele zákona 181/2018 bod 8-První vidence na ÚP-"poškození zaměstnanci,kteří mezitím co byli evidováni na úp,také pracovali,mají právo na stejný odečet minimální mzdy jako ti poškození,kteří byli nepřetržitě evidováni na úp.Manželovi byla uznána nemoc z povolání,k 31.7.2018 s ním zaměstnavatel rozvázal prac.poměr a byla mu přiznána renta.Od 1.8.018 do 30.4.019 evidence na úp.Od 1.5.2019-31.10.2019 prac.poměr na dobu určitou na místním obecním úřadu-údržba zeleně(minimální mzda).Od 1.11.2019-6.12.2019 dělník při zpracování zeleniny(minimální mzda),prac. poměr ukončen ve zkušební době ze zdravotních důvodů přímo sovisejících s nemocí z povolání.Od 7.12.2019 evidence na úp.Při valorizaci k 1.1.2020 z renty odečteno 14 800kč.U Kooperativy jsme žádali podrobný výpis a revizi výpočtu.Odpověď-výpočet je správný,protože se valorizovala renta i výdělek,podrobný výpis neposlali.Dotaz:Má manžel nárok na odečet minimální mzdy platný k první evidenci nezaměstnaných na úp nebo na odečet aktuální minimální mzdy platné při následné evidenci na úp anebo může pojišťovna valorizovat poslední výdělek.Máme šanci se domoci odečtu minimální mzdy platné při první evidenci na úp třeba i soudní cestou nebo již existuje precedentní rozsudek,který to znemožňuje a máme šanci alespoň na odečet aktuální k 7.12.2019,která byla 13 350kč?

18.03.2020 15:22: Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.
Dobrý den,

jestliže byla zaměstnanci zjištěna nemoc z povolání, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Náhrada za ztrátu na výdělku náleží zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nepobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku, považuje se za výdělek po zjištění nemoci z povolání výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se vypočte jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a minimální mzdou platnou ke dni prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání (§ 271b Zákoníku práce).
Od 1. října 2018 nabyl účinnosti zákon č. 181/2018 Sb., který novelizuje Zákoník práce v oblasti náhrad za ztrátu na výdělku pro osoby, u nichž byla zjištěna nemoc z povolání, a které se staly uchazeči o zaměstnání. Díky této novele Zákoníku práce se pro účely stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vždy použije minimální mzda platná v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Tato změna zabraňuje snižování výše renty pokaždé, dojde-li k navýšení minimální mzdy. Renty nebudou dále snižovány, neboť se započítává minimální mzda ve výši platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, nikoli aktuálně platná minimální mzda.
Částky, které poškozeným nebyly vyplaceny v důsledku zvyšování minimální mzdy před 1. říjnem 2018, se však zpětně doplácet nebudou. Minimální mzda platná v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se použije až od 1. října 2018. Pokud se tedy poškozený poprvé registroval na úřadu práce jako nezaměstnaný i před několika lety, od 1. října 2018 se mu počítá renta z tehdy platné minimální mzdy, nikoli z minimální mzdy aktuální (Článek I a Článek II Zákona č. 181/2018 Sb.).
Průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se pravidelně valorizuje. Dle ustanovení § 1 Nařízení vlády č. 321/2018 Sb., se od 1. ledna 2019 průměrný výdělek zvýšil o 3,4 % . Od 1. ledna 2020 se v souladu s ustanovením § 1 Nařízení vlády č. 321/2019 Sb., průměrný výdělek opět zvyšuje o 5,2 % a k tomu se přidá ještě 151 Kč. Při další valorizaci se za základ výpočtu použije průměrný výdělek před vznikem škody, který byl již postupně valorizován v předchozích letech.
Za dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. srpna 2018 do 30. září 2018 přísluší Vašemu manželovi náhrada za ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi jeho průměrným výdělkem před vznikem škody a minimální mzdou, která činila 12 200 Kč měsíčně. Protože se v období od 1. října 2018 do 31. prosince 2018 nezměnila minimální mzda rozhodná pro výpočet, zůstává výše náhrady za ztrátu na výdělku beze změny.
Od 1. ledna 2019 se průměrný výdělek před vznikem škody zvyšuje o 3,4 %. V době od 1. ledna 2019 do 30. dubna 2019 se náhrada za ztrátu na výdělku vypočte jako rozdíl mezi valorizovaným průměrným výdělkem a minimální mzdou platnou k 1. srpnu 2018 (tj. 12 200 Kč měsíčně), kdy byl Váš manžel poprvé zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Nepoužije se tedy minimální mzda platná od 1. ledna 2019 v částce 13 350 Kč. Stejný postup výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku se uplatní i v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání od 7. prosince 2019 do 31. prosince 2019.
K 1. lednu 2020 se průměrný výdělek před vznikem škody (valorizovaný v roce 2019), zvyšuje o 5,2 % s připočtením 151 Kč. Od 1. ledna 2020 přísluší náhrada za ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi znovu valorizovaným průměrným výdělkem a minimální mzdou platnou ke dni prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, která k 1. srpnu 2018 činila 12 200 Kč měsíčně.
V době, kdy byl Váš manžel zaměstnán, se náhrada za ztrátu na výdělku stanoví ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (popř. valorizovaným) a výdělkem dosahovaným v zaměstnání po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Doporučujeme Vám, abyste se obrátili na Státní úřad inspekce práce, který prověří správnost výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku Vašeho manžela. Státní úřad inspekce práce kontroluje dodržování pracovněprávních předpisů a ukládá zaměstnavatelům opatření k odstranění zjištěních nedostatků nebo za zvlášť závažné porušení právních předpisů ukládá zaměstnavatelům pokuty. Za neposkytnutí náhrady mzdy lze zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. Před podáním podnětu Státnímu úřadu inspekce práce můžete ještě jednou požádat společnost Kooperativa pojišťovna, a.s., o podrobný výpis a revizi výpočtu renty s upozorněním, že neučiní-li tak, obrátíte se na Státní úřadu inspekce práce (§14 a § 27 Zákona o inspekci práce).
Kontakty na Státní úřad inspekce práce jsou k dispozici na této adrese:

http://www.suip.cz/

Bohužel ani Státní úřad inspekce práce není oprávněn nařídit zaměstnavateli, aby splnil své konkrétní závazky vůči individuálnímu zaměstnanci. Státní úřad inspekce práce vyzve zaměstnavatele k odstranění nedostatků. Nedojde-li k nápravě ani po výzvě Státního úřadu inspekce práce, pak je v této záležitosti oprávněn pravomocně rozhodnout pouze místně příslušný soud. Závěr šetření Státního úřadu inspekce práce lze samozřejmě použít jako důkaz v soudním řízení. S případným sepsáním žaloby Vám pomůže některý z advokátů České advokátní komory se zaměřením na „pracovní právo“, který Vás zastoupí v soudním řízení:

http://vyhledavac.cak.cz/

S pozdravem Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .