SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři
28. 08. 2021 07:58 - Jana H
mzda, mzdové náhrady: nemocenská
Dobrý den. Mám dotaz na výplatu nemocenskych dávek pro pracujícího důchodce v plném ID, tedy ID III.stupně. Vím že se proplácí jen 84 pracovních dnů(15 zaměstnavatel a 70 ČSSP) v průběhu 380 po sobě jdoucích dnů. Ale jsem teď trochu zmatená, jelikož nevím jak to je v mém případě. V posledních 380dnech jsem byla na nemocenské celkem 61kal.dní(říjen 2020 7 dní, březen 2021 22dni a červen 2021 32dni) Poslední červnové neschopnost byla z důvodu operace karpalniho tunelu na levé ruce. I kvůli tomu, že jsem věděla,že mě čeká ještě i operace pravé dominantní ruky, jsem nemocenskou ukončila předčasně a vrátila jsem se do práce. Bohužel jsem tím začala zatěžovat operovanou ruku víc než jsem měla a nebylo to dobře. Nyní jdu 3.9. na operaci právě ruky a vím že budu muset zůstat na nemocenské déle než u první ruky,protože se bojím abych ruce predčaaným nástupem do práce zase víc nepřetržitá. Pracuji se sklem v chráněné dílně a to obnáší řezání, broušení a to je pro ruce docela velká zátěž. Bohužel si teď nejsem schopna spočítat, kolik dní z následující nemocenské budu mít placeno. Dochází k číslu 23 dnů( 15 zaměstnavatel, 8 ČSSP)
Děkuji za odpověď a přeji krásný den.


09.09.2021 10:21: Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.
Dobrý den,

zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele. Poté ČSSZ vyplácí nemocenské po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba u nemocenského u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně začíná 15. kalendářním dnem a končí nejpozději 70. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti, popř. dnem skončení zaměstnání, je-li zaměstnání ukončeno ještě před uplynutím podpůrčí doby v délce 70 kalendářních dnů.
Do podpůrčí doby se započítávají i doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem nynější dočasné pracovní neschopnosti. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Doby předchozích pracovních neschopností se do podpůrčí doby nezapočtou pouze tehdy, pokud zaměstnanec pracoval alespoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti (§ 23, § 26 a § 28 Zákona o nemocenském pojištění).
Jestliže Vaše poslední pracovní neschopnost skončila v červnu 2021, doposud neuplynulo 190 kalendářních dnů, tudíž se do podpůrčí doby započtou i doby pracovních neschopností za období 380 kalendářních dnů před vznikem nové pracovní neschopnosti ke dni 3. září 2021.
Podle údajů uvedených ve Vašem dotazu jste byla od října 2020 uznána dočasně práce neschopnou celkem po 61 dní. Délka podpůrčí doby pro výplatu nemocenského se vypočte tak, že se od 70 kalendářních dnů odečtete počet kalendářních dnů, v nichž jste byla uznána dočasně práce neschopnou v období 380 kalendářních dnů před vznikem pracovní neschopnosti ke dni 3. září 2021. Nemocenské Vám může být vypláceno po podpůrčí dobu v délce 9 dnů. Předtím Vám bude náležet náhrada mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů.
Další informace získáte od zaměstnanců ČSSZ:

https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty

Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti se stanoví z průměrného hodinového výdělku. Průměrný hodinový výdělek se zjišťuje za kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předcházelo dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Průměrný hodinový výdělek lze tudíž stanovit k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a k 1. říjnu daného roku. Vznikne-li pracovní neschopnost k 3. září 2021, použije se průměrný hodinový výdělek za 2. kalendářní čtvrtletí, platný k 1. červenci 2021. Průměrný hodinový výdělek se vypočte jako podíl hrubého příjmu a odpracované doby v hodinách v příslušném kalendářním čtvrtletí.
Z průměrného hodinového výdělku se poté určí tzv. redukovaný průměrný hodinový výdělek, kdy se uplatní redukční hranice a jejich procentní sazby:

- z částky do první redukční hranice 206,85 Kč se počítá 90 %,
- z částky od první redukční hranice 206,85 Kč do druhé redukční hranice 310,28 Kč se počítá 60 %,
- z částky od druhé redukční hranice 310,28 Kč do třetí redukční hranice 620,38 Kč se počítá 30 %,
- z částky nad třetí redukční hranici 620,38 Kč se již nic nezapočítává.

Hodinová náhrada mzdy v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu mzdy za počet hodin plánovaných směn, které zaměstnanec v důsledku trvání dočasné pracovní neschopnosti neodpracoval (§ 192 a § 354 Zákoníku práce).
Při výpočtu nemocenského se vychází z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zjišťuje v rozhodném období, kterým je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, do něhož spadá den vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se hrubý příjem nabytý v rozhodném období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyloučenými dny jsou zejména kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti, v nichž zaměstnanci náležela náhrada mzdy nebo nemocenské. Odečet vyloučených dnů zabraňuje snižování vyměřovacího základu za dny, kdy zaměstnanci nenáležel příjem ze zaměstnání.
Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podléhá redukčním hranicím:
- do částky první redukční hranice 1 182 Kč se počítá 90 %,
- z částky nad první redukční hranici 1 182 Kč do druhé redukční hranice 1 773 Kč se počítá 60 %,
- z částky nad druhou redukční hranici 1 773 Kč do třetí redukční hranice 3 545 Kč se počítá 30 %,
- z částky nad třetí redukční hranici 3 545 Kč se již nic nezapočítává.

Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se stanoví výše nemocenského za kalendářní den následovně:

- do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti ve výši 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti ve výši 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu (§ 18 - § 29 Zákona o nemocenském pojištění).

S pozdravem Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.




tisková verze dotazu

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .